neděle 14. února 2016

Co jen to mám já za vkus aneb... není náhodou na webu ČTP tisková chyba?

Tu a tam se dostanu s některými lidmi do střetu o tom, co se líbí mě, a co se líbí jim. Naposledy jsem zjistila, že můj dávný kamarád a kolega vlastně vůbec nechápe, co vidím na některých věcech, které on zcela odsuzuje a naopak….Každopádně jsem si minulý týden všimla vyhlášení nominací na Českou taneční platformu a nyní z dlouhé chvíle (v přestávce mezi kapitolami) mi to nedalo a jukla jsem, zdali mě zrak neklame, že do dramaturgie festivalu opravdu nebylo vybráno podle mého vkusu velmi dobré představení Gossip Lenky Vágnerové &Company. 
foto ze zkoušky Gossip, autor Michal Hančovský
Stále držím v paměti stav deprese, který jsem měla v den premiéry tohoto díla.

Vznikla mi po debatě o taneční kritice, jenž proběhla den před a kde jsem se mimo jiné dozvěděla, jak je na tom česká taneční kritika prach bídně, že zde není nikdo, kdo by byl skutečnou osobností (tedy kromě paní NV), a ať se koukáme učit od výtvarníků a filmových kritiků a listujeme pravidelně Noverrem (a ještě spoustu dalších dech mi vyrážecích slov od nejmenovaných méně či více známých osob. A to vše bylo kořeněno nemalou troškou demagogických otázek od moderátorky této povedené talk show,  na kterou byli pozváni
 zcela nepochopitelní hosté. Ale budiž, zřejmě to také záleží na vkusu...!
 A tak jsem přemýšlela, zdali nezůstanu místo návštěvy premiéry doma (třeba bych si mohla v té hromadě taneční literatury u mě v pokoji vytáhnout Listy o tanci a baletu začít se vzdělávat podle představ pána  stojícího na diskuzi úplně vzadu v rohu…).
Nakonec jsem vyrazila do La Fabriky a udělala jsem nejlíp, co jsem mohla. Musí konstatovat, že tak vynikající představení jsem neměla už dlouho možnost vidět, nehledě na kontext viděného zhruba měsíc zpátky během podzima.. Nálada se mi zlepšila o 180° a už také vím, že příště se 
místo účasti na zvláštně jednostranných diskuzí o taneční kritice budu věnovat užitečnějším věcem - víceméně čemukoliv jinému. 

Sama jsem recenzi na Gossip nepsala, ale ve svých poznámkách k chystanému ohlédnutí za rokem 2015 pro časopis o scénnickém tanci pam pam 1/ 2016 jsem teď našla následující:

Taneční inscenace v pravém slova smyslu a se všemi znaky žánru fyzického divadlo je nejnovější práce Lenky Vágnerové. Listopadová premiéra Gossipu v LaFabrice a přinesla konečně do letošní sezóny tolik toužebně očekávanou podobu kvalitního tanečního díla, které nemá žádné trčící či chrčící „ale“.
Téma společenské kritiky zpracované s nadsázkou a ironií bez zbytečných emocionálních výkyvů a či lehce obávaných drastických výjevů. Taneční slovík autorsky osobitý, a tím i do jisté míry oproti jiným produkcím tohoto žánru, velmi osvěžující. Zajímavým příkladem současného choreografického myšlení Lenky Vágnerové může být jedna z individuálních inspirací z oblastí jazzového tance či chcete-li dance-show, kterou autorka dokázala v pravou chvíli přetavit do scény připomínající černý pulsující oheň rozdmychujíc vášně mezi protagonisty. Podobných a originálních okamžiků je v celé inscenaci více, vždy s jiným impulsem nebo motivací existence. Divácké asociace sice mohou pátrat v paměti, ale ne proto, aby hledaly původce, ale aby ocenily vystihnutí tolik známého a přece již zapadlého podnětu.
Roztančené scény Gossipu připomínají plachtění ptáků v kontrastu s emocionalitou dramatických scén, které až s nepříjemnou přesností nepopisují, nýbrž naznačují komplikovanost vztahů, ubohost přetvářky i hořkost procitnutí. Ačkoliv „drby“ jsou svým názvem velmi výmluvné, přece jen je obsah daleko vrstevnatější, než se na první pohled zdá. Hovoří se o lidské touze zaujmout, milovat a být milován, slabosti podlehnutí a trpkosti procitnutí.
Drby jsou kořením společnosti, ale důsledky pomluv jsou někdy až fatální, jak se ostatně odráží v osudech ústřední dvojice (Andrea Opavská, Michal Heriban).Zlatavá barva dominující scénografickému zpracování naznačuje marnivost pozlátka životního stylu, do kterého je dění na jevišti zasazeno.
Ovšem tím, co posouvá celé představení na zcela jinou, vyšší úroveň je hudba Ivana Achera. Od industriálně formovaných zvuků, etnicky laděný zpěv, přes základní 
úrovně elektronické hudby do deephousevých rovin a zase zpět až k melodickým motivům podporuje děj i pohybové zpracování a dramatičnost akcí. Bezpochyby bez ní by celé dílo bylo jen poloviční. Takto se stalo tím, co lze komukoliv bez obav doporučit a to lze u českého jevištního tance jen málokdy.


Dodejme nejnovější aktualitu, že Gossip má dvě nominace na Cenu Thálie pro Andreu Opavskou a Ivo Sedláčka. Zcela zaslouženě.



Zpět k České taneční platformě a jejímu novému webu! Pohledem na díla přihlášená na ČTP (zkopírováno níže) se lze ujistit, že Lenka Vágnerová neměla nějaký nevysvětlitelný záměr, kvůli kterému by Gossip na Českou taneční platformu nepřihlásila.
Lze jej nalézt pod číslem 22!

1. ME-SA / BOD.Y / Renan Martins: Let Me Die In My Footsteps
2. [PLAY]boyz / Martin Talaga a Marek Zelinka: SYNovial
3. Spitfire Company / Miřenka Čechová: Sniper's Lake
4. Dana Pala Dance Creativity / Dana Palátová: PULS
5. Losers Cirque Company / Jana Burkiewiczová: WALLS & HANDBAGS
6. Andrea Miltnerová & Jan Komárek: Tranzmutace
7. Prague Pride & Nadar Rosano: DOGTOWN
8. Michal Záhora: DEVOID
9. Kateřina Stupecká: Obsese
10. Tereza Ondrová, Peter Šavel: As Long As Holding Hands
11. VerTeDance / David Zambrano: Ceviche
12. VerTeDance / Jaro Viňarský: Chybění
13. Mime Club / Alexej Byček: Heydrich
14. Chantier des Images / Nikola Križková: Give me 10 seconds
15. Černá Vanĕk Dance / Karel Vanĕk: Hidden Tracks
16. FysioART / Hana Strejčková, Věra Ondrašíková: Mezi námi
17. tYhle / Florent Golfier, Lukáš Karásek: πr² - pierer
18. Tantehorse / Miřenka Čechová, Jiří Bartovanec: Lesson of Touch
19. DOT504 / Paul Blackman & Christine Gouzelis: PHYSICAL JERKS
20. ALT@RT / Petra Tejnorová, Jaro Viňarský: Uhozené květinou
21. tYhle / Marie Gourdain: Un
22. Lenka Vagnerová & Company: GOSSIP
23. Jiří Bartovanec: Entropy
24. Burki &com / Jana Burkiewiczová: Divočina, marnivost ptačích per
25. Project Names / Lucie Drábková, Šimon Kubáň, Vendula Poznarová: ###
26. Věra Ondrašíková a kolektiv: GUIDE
27. Markéta Jandová: Pukání
28. Janáček academy of music and performing arts in Brno / Marika Smreková, Jaro Viňarský: L´AMOUR: Experiment
29. EKS / Ondřej Krejčí, Pavla Vařáková: L/Edge
30. Miroslav Kochánek: Pluralni Individuum – seznamte se
31. Jana Vrána: CLEAN CUT
32. Vít Neznal & kolektiv: Mimo provoz
33. Farma v jeskyni / Viliam Dočolomanský: Odtržení
34. Mime Prague / Jindřiška Křivánková: Prague is Burning
35. Mirka Eliášová: Svět z papíru

Znovu si prohlížím nominované inscenace a opravdu se mi nechce věřit svým očím! Mezi devíti tituly jsou minimálně 3, jejichž návštěvu v divadle považuji  víceméně za ztracený čas. Díla, s jejichž nominací bez výhrad souhlasím jsou 2,  (zvýrazněno inverzí) a zbytek (2)  jsem bohužel neviděla nebo si nejsem jistá, protože mají více verzí.

• Prague Pride & Nadar Rosano: Dogtown
• NANOHACH / Michal Záhora: DEVOID
• Spitfire Company / Miřenka Čechová: Sniper's Lake
• Andrea Miltnerová & Jan Komárek: Tranzmutace
• Tereza Ondrová, Peter Šavel: As Long As Holding Hands
• VerTeDance / Jaro Viňarský: Chybění
• Věra Ondrašíková a kolektiv: GUIDE
• Jiří Bartovanec: Entropy• Farma v jeskyni: Odtržení 


Můj úžas završují následující věty pod výsledky nominací:

"Uvedené inscenace uvidíte od 20. do 22. dubna 2016 v divadlech PONEC, Archa, Alfred ve dvoře nebo ve Studiu ALTA či Experimentálním prostoru NoD.

Z důvodu přihlášení více děl autorů Miřenky Čechové a Jiřího Bartovance bylo po diskuzi s autory z výběru ČTP 2016 vyřazeno představení Lesson of Touch skupiny Tantehorse.

V rámci projektu aktivního diváctví Be SpectACTive! se pravidelně setkávala i Divácká porota, která ze všech přihlášených děl měla za úkol doporučit tři díla k uvedení na ČESKÉ TANEČNÍ PLATFORMĚ. "

Divácká porota vybrala díla:
• Lenka Vagnerová & Company: GOSSIP
• Jiří Bartovanec: Entropy
• Andrea Miltnerová & Jan Komárek: Tranzmutace



Shrňme si to! Divácká porota Gossip vybrala, ale přesto zřejmě (no, úplně jasné to z textu není) nebude toto představení uvedeno v rámci programu ČTP, neboť výše stojí „Uvedené inscenace uvidíte od 20. do 22. dubna 2016 …..“ ve vyjmenovaných divadlech. Mezi nimi La Fabrika není. Šťouravý skřítek by se nejraději provokativně zeptal, zdali to snad může nějak souviset s absencí Gossipu v nominacích ČTP ?

Ještě více však překvapuje prostřední sdělení související s Tantehorse a jejich inscenací Lesson of Touch, které je v tuto chvíli definitivně matoucí:

Pro vysvětlení nejprve jména členů dramaturgické rady:
Petra Hauerová – choreografka, tanečnice a taneční pedagožka
Yvona Kreuzmannová – zakladatelka a ředitelka Tance Praha, 1 společný hlas s Markétou Perroud
Markéta Perroud – spoluředitelka festivalu TANEC PRAHA, 1 společný hlas s Yvonou Kreuzmannovou
Martin Macháček – editor internetové Taneční zóny
Pavel Štorek – ředitel festivalu 4 + 4 dny v pohybu
Nina Vangeli – taneční publicistka


Přejděme to, že je těžko pochopitelné, že interpret z představení přihlášeného k nominacím, má k dispozici plnohodnotný hlas v té samé výběrové porotě, Stejně se však můžeme ptát, z jakého důvodu nás web ČTP oblažil informací, že o vyřazení Lesson of Touch včetně zcela trapného zdůvodnění. Z mého pohledu bude Lesson of Touch příjemným zpestřením Malé inventury 2016, ale jeho umístění do České taneční platformy se mi jeví trochu mimo mísu (a to ani nemyslím na zmiňovaný střet zájmu Niny Vangeli, která je hvězdou této inscenace, ovšem také inventářem poroty ČTP), 
 protože postmoderní přístupy k tělu a jeho fyzičnosti včetně zpracování pohybu jsou u nás v současné době zatím ještě zatím ještě v prenatální fázi svého retro comebacku (někteří dokonce z konečné fáze postmoderny ještě ani nevystoupili) takže vyřazení/ nezařazení do nominací schvaluji! Proč ale má toto dílo zdůvodnění, zatímco ostatní „ostrouhali….“?


Kdybych neměla pocit, že na webu ČTP řádí šotek, musela bych si myslet něco o zaujatém či spekulativním chování lidí, kterých si jinak velice vážím. Víceméně jsem byla doposud přesvědčena, že jsme z takových věcí v českém tanci 
  vyrostli.....Naštěstí stále existuje možnost, že prostě mám jiný vkus než členové dramaturgické rady a tím se to vyřeší v míru.

A co Vy, vážení čtenáři?


Ač nejsem přítelkyní anket, hlasování a líbivých zdvižených palců, ocením Váš názor! Pokud myslíte, že Gossip patří na ČTP, napište níže do komentářů ANO. Pokud máme vkus rozdílný, nechám to na vás, zdali se vyjádříte! Hezkou zábavu a méně nesmyslných debat, tiskařských šotků a více kvalitního tance. ZuS

8 komentářů:

  1. ano, zcela určitě ano +++
    jedná se o jeden z nejlepších tanečních počinů minulé sezony!!!)

    OdpovědětVymazat
  2. Určitě ano, ale zas mne to moc nepřekvapilo. Chystal jsem se napsat o některých věcech, které jsou toho (asi) příčinou. Snad mi vyjde čas. Na druhé straně diváci to mají zažité.
    Na druhé straně musím přiznat, že v posledních několika letech byly ceny platformy vždy ve správných rukou.
    Nemyslím, že by Lence Vagnerove mohlo nějak uškodit to, že na platformě nebude. Její kvality jsou všeobecně známé a uznávané i mimo úzkou taneční komunitu. Tohle nezařazení to jen paradoxně potvrzuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za reakci....Také si nemyslím, že by to Lence mělo dělat nějak těžkou hlavu, nebo že by si snad někdo musel stěžovat panu ministrovi, že jsou k němu kolegové nespravedliví..
      Spíš jde o celkový kontext. Z mého pohledu jsou totiž souvislosti o něco širší než by byla plocha vzdušného trojúhelníku propojující kraj Žižkova s Holešovicemi a Malou stranou. Zajímavě jste mi nahrál, protože mám tak trochu dojem že komunita je komunitně funkční pouze pokud vyvíjí komunitní aktivitu v duchu společného záměru;). Pro jistotu dodávám, že ten záměr nemusí být jednoslovně definovatelný, ale musí být všem zcela jasný....Tak schválně, jak se to bude dále vyvíjet...

      Vymazat
  3. To my do žádného centra sice nechodíme, ale na taneční kurzy ano :) Donutili jsme tedy do toho naše děti, ale jim se to začalo hrozně líbit, takže toho nelitujeme jak my, tak ani oni.

    OdpovědětVymazat